Bytová jednotka B, 40.–60. léta 20. století

Bytová jednotka je zařízená v poválečné době, která je charakteristická vzestupem životní úrovně pracovníků odrážející se rovněž v bytové kultuře. Ta se však ještě příliš neodlišovala od předchozího období. Hlavní obytná místnost tak sloužila i nadále jako ložnice, komora již byla zařízena jako malý pokoj. V bytě žila rodina se třemi dětmi, které spaly po jenom v ložnici, komoře a v kuchyni.

Zařízení kuchyně zůstává podobné. Ústřední jsou kachlová kamna. Kredenc v tomto období dostává jiný vzhled, prodlužuje se, úložný prostor se zvětšuje. Spolu se skříní, lavičkou a mycím stolem tvoří typický kuchyňský soubor.

Ještě po druhé světové válce byly místnosti (ložnice, jídelny, pánské pokoje) zařizovány nábytkovými komplety. Nábytek byl kvalitně řemeslně proveden. Byl především určený do mnohapokojových bytů. Průměrný byt měl však obytnou kuchyň a jeden nebo dva pokoje, čímž došlo ke sloučení několika funkcí do jedné místnosti. Komplety se problematicky umísťovaly do malých bytů a v případě jejich redukce o některé kusy ztrácely na úplnosti. Nejdéle se udržely komplety ložnic.

Zlepšení životní úrovně znamenalo dovedení vody do kolonie ve formě hydrantu v jednotlivých ulicích. V poválečné době činila platba za byt zhruba 50 Kčs.

Mycí stůl
Mycí stůl s hlubokou zásuvkou, do níž byly vloženy dvě kovové nádoby k umývání nádobí, zásuvka se vždy při mytí vysunula. Když se nádobí neumývalo, zásuvka byla zasunuta a nádoby byly schované. Deska stolu se využívala k odkládání nádobí nebo jako pracovní deska 40. léta 20. století
Toaletka
Toaletka se zrcadlem byla součástí kompletů ložnic, 50. léta 20. století
Otoman
Otoman, typ gauče bez opěradla s vyvýšeným podhlavníkem, sloužil k sezení a příležitostnému spaní, typy tohoto nábytku byly běžně vyráběny od 20. let 20. století
Následující
Předchozí

Další zastavení

Třinec

Dřeviónka a dřevěný kostel v Nýdku

Jaworzynka

Regionální muzeum „Na Grapie“ w Jaworzynce

Wisła

Beskydské muzeum ve Wisle