Dřevěnky na Borku – revitalizace
Jedním z cílů projektu byla revitalizace dvou dřevěnic č.p. 116 a 117 v lokalitě Třinec-Borek na pozemcích 103 a 108, původně ve vlastnictví Třineckých železáren, a.s. Jedná se o přízemní roubené domy z roku 1878 (jinde i 1877) s hospodářským zázemím a zahradou, které jsou zapsány na seznamu kulturních památek. Cílem záměru bylo tyto objekty zachovat a zpřístupnit veřejnosti.
Jeden z objektů slouží jako skanzen, jehož čtyři obytné jednotky prezentují vývoj a změny bytové kultury a životního stylu dělníka třineckých železáren v průběhu 20. století. Jedná se o expozici způsobu života, která se zabývá tématy z regionálního prostředí a představuje nedávnou minulost téměř až do současnosti. Tento přístup prezentace není zatím v rámci České republiky příliš častý, neboť naše skanzeny se věnují tématům spjatým s tradiční lidovou kulturou, a to do poloviny 20. století.
Druhý z objektů tvoří recepci s moderním zázemím pro veškerý komfort a služby návštěvníkům i zaměstnancům. Roubené dvoutraktové domy na zděné podezdívce tvoří čtyři totožné bytové jednotky se samostatným vstupem, z nichž dva jsou opatřené krytou verandou. Na rozdíl od jiných kolonií zde jednotlivé rodiny díky půdorysnému uspořádání žily ve větším soukromí a každý byt tvořil samostatnou uzavřenou jednotku s vlastním venkovním příslušenstvím.
Celková výměra jedné bytové jednotky činí 32 m2 a celková výměra domu pak 204 m2. Každá bytová jednotka se skládala ze vstupu, chodby, obytné místnosti, kuchyně a komory. Vstupy do bytů, někdy s dřevěnou verandou, se nachází v protilehlých delších stěnách domu a vedou do předsíně (1,50 x 2,40 m) s komorou (3,00 x 2,40 m). Za nimi je umístěna kuchyň (4,66 x 2,44 m) s kachlovými kamny a sporákem.
Druhou polovinu bytu vyplňoval největší obytný pokoj zvaný jizba (4,30 x 5,00 m) se dvěma okny. Každý byt obsahoval sklep pod předsíní a komorou a patřila k němu jedna čtvrtina půdy oddělená od ostatních přepážkou. V samostatné kůlně (šopě) z prken rozdělené na dvě poloviny se nacházel sklad dřeva a uhlí, chlév a suchý záchod. K bytům patřila také zahrádka pro pěstování zeleniny a brambor a chov drobných hospodářských zvířat. Bytová kultura v kolonii v Třinci-Borku představovala ve srovnání s jinými formami dělnického bydlení nesporný pokrok a stála na vyšší úrovni než bydlení na vesnici.
